Správa CHKO Pálava >> Charakteristika oblasti

Charakteristika oblasti

Pavlovské vrchy, ze všech stran obklopené úrodnými vinicemi, patří se svými bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími kosatci na sluncem ozářené skalní stepi, dubovými háji, zříceninami gotických hradů, jedinečnou architekturou historického Mikulova i vinnými sklepy v okolních obcích k nejznámějším a nejnavštěvovanějším místům České republiky. Není se čemu divit, neboť to všechno spolu se suchým a teplým podnebím propůjčuje pálavské krajině téměř středomořský ráz, který bychom jinde v Čechách nebo na Moravě marně hledali. Jméno však nedostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků, jak bychom se snadno mohli domnívat, ale podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov.



Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše. Právě v této oblasti se objevili první zemědělci, na návrší nad levým břehem Dyje nedaleko od zaniklého Mušova existoval v druhém století římský vojenský tábor, na nedalekém Pohansku u Břeclavi existovalo jedno z významných středisek Velkomoravské říše, zatímco ve středověku patřil Mikulov k nejvýznamnějším moravským městům a dodnes zůstává střediskem moravského vinařství. Navzdory intenzivnímu lidskému vlivu však uprostřed obdělávané krajiny zůstaly na svazích Pavlovských vrchů i v členité pahorkatině Milovického lesa zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům. Pálava tak se svým okolím představuje dobrý příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou, jehož výsledkem je malebná kulturní krajina.

K ochraně přírodních a kulturních hodnot Pavlovských vrchů a jejich okolí byla v roce 1976 na území o rozloze 83 km2 zřízena chráněná krajinná oblast Pálava. O deset let později se stala třetím místem v dnešní České republice, které se v rámci programu Člověk a biosféra stalo biosférickou rezervací UNESCO. Křivé jezero, které se nachází v nivě Dyje u Nových Mlýnů, je součástí mezinárodně významného mokřadu chráněného podle Ramsarské úmluvy. Celá chráněná krajinná oblast je na seznamu evropsky významných ptačích území a pravděpodobně se stane též ptačí oblastí celoevropské soustavy Natura 2000. To vše dokládá, jak mimořádné postavení zaujímá tento malý kousek přírody a krajiny v ČR.

Pavlovské kopce jsou budovány především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. Výškový rozdíl mezi vrcholem Děvína (554 m n. m.), nejvyšším bodem Pálavy, a hladinou dolní zdrže novomlýnské soustavy činí 390 m, a tak je vápencové bradlo Pavlovských kopců skutečnou krajinnou dominantou nížinné jižní Moravy. Druhohorní vápence jsou obklopeny třetihorními usazenými horninami, zejména flyšovými jílovci a pískovci, z nichž je budována také členitá Milovická pahorkatina východně od Pavlovských vrchů. Na mnoha místech zůstaly zachovány vápnité spraše z poslední doby ledové; jejichž mocná souvrství s pohřbenými fosilními půdami byla odkryta v tzv. Kalendáři věků u Dolních Věstonic. Dyjskou nivu, do níž zasahuje chráněné území severovýchodním výběžkem, vyplňují čtvrtohorní říční štěrkopísky, které jsou z velké části překryty povodňovými hlínami.

Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, 
což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlce dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná.

Symbolem jara jsou zejména kvetoucí kosatce nízké na skalní stepi Děvína, které se každoročně těší živému zájmu mnoha návštěvníků. K význačným druhům pálavské květeny patří mj. písečnice velkokvětá, jež u nás roste pouze na skalách Děvína, ovsíř stepní, který na Šibeničníku u Mikulova přežívá od konce poslední doby ledové, nebo šalvěj etiopská, známá v českých zemích pouze ze Stolové hory u Klentnice. Ze čtyř druhů kavylů, které na Pálavě rostou, se kavyl skalní v České republice vyskytuje jen na jižním svahu Svatého kopečku u Mikulova. Vzhledem k zeměpisné poloze a velké různorodosti stanovišť na Pálavě i v jejím okolí nalezneme mnoho druhů, které se v České republice vyskytují pouze zde nebo které odtud dokonce byly poprvé vědecky popsány. Mezi běžné živočichy lze dosud počítat jinde ubývajícího roháče velkého a tesaříka obrovského, velmi hojný je otakárek ovocný a o. fenyklový. Štěrbiny a jeskyně ve vápencových útesech, duté stromy a lidské stavby hostí v létě i v zimě mnohé druhy netopýrů. Nejsilnější populace v České republice zde má např. strakapoud jižní, pěnice vlašská a strnad luční, na sousedních novomlýnských nádržích zimuje v hojném počtu orel mořský.

Nejhodnotnější úseky krajiny jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích, z toho 4 v nejvyšší kategorii národní přírodní rezervace, 1 jako národní přírodní památka, 5 jako přírodní rezervace a 6 jako přírodní památka. Historické centrum Mikulova s cennou architekturou požívá statutu městské památková rezervace a obec Pavlov je chráněna jako vesnická památková rezervace.

Ani krajina Pálavy nebyla v minulosti ušetřena četných neuvážených a nežádoucích zásahů. Velká část Turoldu a Svatého kopečku byla zničena těžbou vápence, zatímco Janičův vrch byl odtěžen zcela. Velké rozlohy půd na svažitých pozemcích jsou postiženy erozí, jinde byl krajinný ráz narušen terasováním pozemků. Další škody způsobilo použití nebezpečných pesticidů, a to zejména ve vinicích. Oborní chov zvěře na Děvíně byl sice už zrušen, obory v Milovickém lese s nadměrnými stavy zvěře však dosud existují. Přesto je chráněná krajinná oblast Pálava příkladem území, jehož využívání nemá ničivý účinek na dochovaný stav přírodního prostředí.

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt