Geologie

Geologická stavba

Geologická stavba Pavlovských vrchů budila pozornost geologů již od poloviny minulého století. Otázka zněla: Jak to, že bílé a tvrdé vápence druhohorního stáří leží na mnohem mladších třetihorních horninách? Dlouhodobé studium geologů a paleoentologů, založené na mapování hornin, studiu zkamenělin a doplněné poznatky z několika hlubinných vrtů prokázalo, že Pavlovské vrchy náležejí k okrajové části příkrovu vnějšího flyšového pásma, které bylo během alpsko-karpatského vrásnění přesunuto do dnešní polohy od východu.

Tento flyšový příkrov tvoří na území CHKO Pálava jílovce, pískovce a slepence ždánické jednotky, do nichž byly při horotvorných pohybech zavlečeny bloky pevných jurských s spodnokřídových vápenců (tzv. ernstbrunnských) a tmavých jílovců (tzv. klentnické vrstvy). Bloky těchto byly utrženy z jurského podkladu, který podle profilů z hlubinných vrtů leží na žulách Českého masivu v hloubce přes 2 km!


Geologický vývoj

Asi před 16 mil. let v miocénu (třetihorách) proniklo do okolí dnešní Pálavy teplé moře z jihu a obklopilo ji ze všech stran. V něm se na dně ukládaly písčité jíly. Podle přítomnosti valounů jurských vápenců v těchto sedimentech geologové usuzují, že v té době byly tyto vápence, tvořící vrchol Pálavy, obnaženy, a proto mohly být erodovány. Asi před 15 mil. lety došlo na východním úpatí Pálavy k výraznému poklesu podél geologických zlomů a ke vzniku tzv. vídeňské pánve, do níž vniklo tropické moře středního a svrchního badenu. V průběhu dalších 9 mil. let se na dně moře nahromadily až 3 km mocné vrstvy mořské, posléze jezerní mladotřetihorní sedimenty. Na území CHKO Pálava lze nalézt sedimenty svrchního badenu vídeňské pánve s hojnými ulitami a lasturami fosilních mořských měkkýšů a jiných vodních živočichů na Mušlově nebo Kinberku (Kienbergu). Právě z tohoto důvodu byla lokalita Kienberg v roce 1995 vyhlášena za přírodní památku.

Asi před 13,5 miliony let ztratila vídeňská pánev v důsledku horotvorných pohybů spojení se světovým oceánem a změnila se ve vnitrozemské brakické moře, které se v pannonu zcela vysladilo. V sedimentech z tohoto období byly nalezeny kosterní zbytky praslonů rodu Dinotherium, drápatého kopytníka Chalicotherium a prakoně Hipparion. Z období před 6 mil. lety se na území města Mikulova zachovaly říční a jezerní štěrky s bohatými zbytky fosilních savců. Ve čvrtohorách vznikalo složité souvrství spraší a sutí s pohřbenými fosilními půdami. Chladné klima doby ledové způsobilo silné mrazové zvětrávání druhohorních váípenců a vedlo ke vzniku vápencových věží,osypů půdotoků a svahových sedimentů na obvodu Pálavy. Klima poslední meziledové doby bylo zřetelně teplejší a vlhčí; smíšený les zasahoval až do vrcholových částí Děvína.

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt