Hydrologie

Hydrologické poměry jižní Moravy, a tedy i území CHKO Pálava, se pohybují v jednotlivých ročních obdobích ve dvou extrémech. Prvním je nedostatek vody v dlouhých teplých a suchých obdobích, a druhým je nadbytek vody v době jarních a letních povodní a přívalových dešťů. Převážná část území CHKO je i vzhledem ke své geomorfologické stavbě charakterizována výrazným nedostatkem jak povrchových, tak i podzemních vod. Výjimku představuje část údolní nivy řeky Dyje, která v severovýchodní části CHKO tvoří její hranici. V tomto úseku je řeka neregulovaná (s výjimkou levobřežního terénního valu) a spolu s lokalitou Křivé jezero (NPR) tvoří nejvodnatější část území CHKO.


Povrchové vody

CHKO Pálava je z hlediska hydrologického oblastí velmi málo vodnou s malou hustotou vodní sítě. Vodní plochy jsou málo početné a malého rozsahu. Území CHKO Pálava leží na pravém břehu řeky Dyje a je odvodňováno jejími pravostrannými přítoky, Dunajovickým potokem, Klentnickým potokem a Včelínkem. V současné CHKO jsou zastoupena následující povodí s převážně drobnými toky:

4-14-03 Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku

  • Polní potok (Baštýnský potok)
  • Dunajovický potok
  • Dyje od Dunajovického potoka po Svratku
  • Bavorský potok

4-17-01 Dyje od Svratky po ústí

  • Dyje
  • Včelínek
  • Mikulovský potok (odpad)
  • Mušlovský potok
  • Rybniční (Steinabrunnský) potok
  • Klentnický potok

Dunajovický potok odvodňuje část Pavlovských vrchů západně od hlavního hřebene Pálavy svými pravostrannými přítoky, které pramení v území CHKO (vodoteče od Růžového vrchu, Bavorský potok od Bavor a vodoteč od Perné). Ty jsou všechny napřímeny a z převážné části i regulovány. Kvalita vody je zhoršena odpadními vodami z obcí Bavory a Perná a ze zemědělské výroby.

Severovýchodní část Pavlovských vrchů je odvodňována Klentnickým potokem, který vytéká z místa bývalého návesního rybníčku v Klentnici a ústí do svodného kanálu dolní zdrže Vodního díla Nové Mlýny (VDNM). Většinu roku je ve své dolní části bez vody, okolo koryta jsou doposud zachovány zbytky břehové vegetace.

Povodí Včelínku odvodňuje jižní část CHKO. Tento potok pramení v Rakousku, přitéká na naše území jižně od rybníka Šibeník. Do Šibeníku ústí Mikulovský potok, napojený na závlahový kanál od Brodu nad Dyjí. Do Mikulovského potoka je zaústěn odtok z čistírný odpadních vod Mikulov, což je jeden z hlavních zdrojů znečištění Včelínku. Včelínek dále pokračuje mimo území současné CHKO v těsné blízkosti státní hranice až k rybníkům Novému a Pod mlýnem, kterými protéká a po několika kilometrech ústí do rybníka Nesytu na počátku soustavy Lednických rybníků.

Nejvýznamnějším přítokem Včelínku je jeho levostranný přítok Mušlovský potok, který odvodňuje střední část CHKO. Pramení na lokalitě Pod starou horou v oblasti jímacího území zdroje Mikulov-gravitace. Větší část je regulována a protéká dvěma rybníky (Mušlovský horní a Mušlovský dolní). Z pravé strany v jižní části Nového rybníka ústí Rybniční (Steinabrunnský) potok, který je taktéž zdrojem významného organického znečištění rybníka a dalšího toku Včelínku.

Řeka Dyje a její celý vodní režim jsou zásadním způsobem ovlivněny výstavbou Vodního díla Nové Mlýny, přestože část tvořící hranici CHKO Pálava nebyla regulována. Tato stavba na jedné straně zajišťuje určitý stanovený minimální průtok v korytě Dyje (8 m3/s), na straně druhé vyloučila možnost pravidelných jarních záplav. Proto bylo v současné době přistoupeno k simulaci tohoto fenoménu v území NPR Křivé jezero, především využitím nově rekonstruovaných nápustných a vodozdržných objektů a vybudováním systému přívodních kanálů, zabezpečujících odpovídající vodní režim zejména v trvalých i periodických tůních. Uvnitř NPR Křivé jezero představuje významnou vodní plochu zbytek starého ramene toku řeky Dyje, jehož název nese i samotná NPR.

 

Na území CHKO se nachází i několik větších vodních ploch:

 

  Šibeník je průtočný rybník na Včelínku nedaleko Mikulova o rozloze 23 ha. Největší hloubka je 3,1 m. V osmdesátých letech byl rybník obnoven a při tom rozdělen na dvě části. Na rybník je současně napojen Mikulovský potok přitékající od Mikulova, dříve napájený městskou kanalizací, nyní s napojením vyčištěných odpadních vod z ČOV Mikulov. Rybník je využíván 
k chovu ryb.
  Nový rybník je průtočný rybník na soutoku Včelínku, Mušlovského a Rybničního potoka u Sedlce o rozloze 31 ha. Hloubka vody u hráze je 2,1 m. Rybník je využíván k chovu ryb.
  Rybník Pod mlýnem (Sedlecký) je průtočný rybníček na Včelínku pod hrází Nového rybníka o rozloze cca 3 ha Je využíván ke sportovnímu rybolovu na udici.
  Mušlovský horní rybník je průtočný rybník na Mušlovském potoce severně Sedlce o rozloze 3,7 ha. Hloubka vody u hráze je cca 3 m. Je využíván k chovu ryb, především násady.
  Mušlovský dolní rybník navazuje na Mušlovském potoce bezprostředně na Mušlovský horní rybník. Jeho rozloha činí 6,0 ha. Rybník je využíván k chovu ryb.
  Jezero v lomu Janičův vrch, které vzniklo po ukončení těžby vápence povrchovým způsobem v roce 2004. Jezero je syceno podzemní vodou, která byla v průběhu těžby pravidelně čerpána. Rozloha vodní plochy mírně kolísá v závislosti na výšce hladiny podzemní vody a rychlosti výparu, běžně se pohybuje se v rozmezí  2,2 - 2,3 ha. Maximální naměřená hloubka je cca 10 m.   

 

Podzemní vody

Podzemní vody jsou v celém území CHKO až na výjimky velmi málo vydatné. Výskyt a oběh podzemních vod v zájmové oblasti je podmíněn její geologickou stavbou a petrografickými vlastnostmi hornin. Z hydrologického hlediska jsou nejdůležitější neogénní sedimenty, paleogénní horniny a vápencová bradla jurského stáří.

Z hlediska akumulace podzemních vod jsou nejvýznamnější štěrkopísčité sedimenty údolních niv řeky Dyje a přilehlých nízkých teras. Tato štěrkopísčitá souvrství dosahují mocnosti zpravidla 4–6 m, jsou trvale zvodnělá se souvislou hladinou a nacházejí se zejména v severní části CHKO v údolní nivě řeky Dyje. Ostatní podzemní vody na území CHKO nemají zdaleka takový význam. Pro zásobování některých obcí (Horní Věstonice, Pavlov, Klentnice, Perná, Bavory) vodou jsou využívány podzemní vody ve svahových sutích úpatí vápencových ker Pavlovských vrchů. Tyto vody se vyznačují kolísavou vydatností, vysokou tvrdostí a obsahem síranů

Za zmínku stojí podzemní krasové jezero s kolísavou hladinou v jeskyni Turold u Mikulova. Nachází se v nejspodnější, koncové části jeskyně, a jeho hloubka silně kolísá, v průměru byla méně než 1 m. V posledních letech došlo k částečnému vyschnutí tohoto jezírka. V letech 2003 a 2004 byl ovšem stav vody podstatně vyšší – příčinné souvislosti kolísání jsou nejasné.

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt