Lesy

CHKO Pálava má nízkou lesnatost. S lesy rozkládajícími se na 2399 ha, tedy 32 % celého území CHKO klesá lesnatost pod celorepublikový průměr a je výrazně nižší než průměr v ostatních jednotlivých CHKO ČR.

Lesy Pálavy jsou zařazeny do PLO 35 – Dolnomoravský úval. 

Dle biogeografické regionalizace České republiky (BUČEK, LACINA in Low 1995, Culek 1996-2000) spadá CHKO Pálava do provincie panonské, podprovincie severopanonské, regionu mikulovského.

Největší část území CHKO Pálava zaujímají panonské dubohabřiny (10,98 %) a panonské teplomilné doubravy 
na spraši (8,86 %). Tvrdé a měkké luhy nížinných řek, suťové lesy a perialpidské bazifilní teplomilné doubravy jsou dalšími lesními společenstvy dotvářejícími pestrou mozaiku biotopů na tomto území.

Zastoupení lesů je zásadní jen v I. a II. zóně CHKO, ve III. a IV. zóně je nevýznamné. Největší podíl mají lesy ve II. zóně CHKO v Klentnické a Bulharské oboře.

Do I. zóny jsou zařazeny lesy v maloplošných zvláště chráněných územích (MZCHÚ) kategorií národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památka. Kromě nejcennějších druhově pestrých porostů odpovídajících svým složením stanovištím jsou zde v menší míře i porosty stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin. Tyto porosty byly založeny před vyhlášením MZCHÚ z různých důvodů (zvyšování produkce – topol bílý, protierozní opatření – borovice černá, myslivecké hospodaření – jírovec maďal). V rámci managementu ZCHÚ jsou porosty s nepůvodní dřevinnou skladbou postupně nahrazovány stanovištně vhodnými dřevinami.

Naprostá většina lesů ve II. zóně se nachází v Klentnické oboře a oboře Bulhary. Charakter lesních porostů je v důsledku vyšší koncentrace zvěře výrazně ovlivněn. Keřové a bylinné patro je vysokými stavy zvěře neúměrně eliminováno a v místech, kde se zvěř zdržuje, dochází k eutrofizaci. Zejména v Klentnické oboře tak najdeme jednoetážové porosty s žádným nebo pozměněným bylinným patrem s převahou netýkavky malokvěté. Kromě lesních porostů vznikly účelovým obhospodařováním specifické typy ploch. Jsou to dočasně odlesněné úživné plochy pro zvěř, trvalé okusové plochy (zvěřníky), což jsou plochy obnovené výmladkovým způsobem a ponechané okusu a úkrytu zvěři, a oborně-pastevní lesy s plodonosnými dřevinami (jírovec maďal, jabloň domácí) se sponem 12 × 15 m.

Ve  III. zóně jsou účelově zaměřené lesy drobných remízků  a větrolamů, jejichž druhová skladba většinou neodpovídá stanovištním podmínkám.

Ve IV. zóně CHKO se les z důvodu arondace vyskytuje pouze v několika fragmentech.

V CHKO Pálava se nevyskytují porosty ponechané samovolnému vývoji, jelikož plochy vhodných lesních porostů nedosahují odpovídajících podmínek (porosty v oborách, nejistý původ, tvar lesa nízkého, snížená vitalita a reprodukční schopnost dubů, expanzivní šíření javoru babyky, trnovníku akátu a jasanu ztepilého.

Většina lesů území CHKO je ve vlastnictví státu (99,2 %). Zbylých 20,48 ha (0,8 %) připadá na drobné lesy soukromých vlastníků a obcí. Na státních pozemcích hospodaří Lesy České republiky s.p.,Lesní závod Židlochovice, lesní správa Mikulov (hospodaří na 99,79 % lesů CHKO) a lesní správa Velký Dvůr ( 0,21 %) a LS Valtice (na 3,34 %).

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt