Pedologie

Půdní poměry Pavlovských vrchů jsou poměrně složité vlivem velké rozmanitosti půdotvorných činitelů (půdotvorná hornina, reliéf terénu, podnebí a lidská činnost). Na některých místech Pavlovských vrchů vystupují na povrch vápencové útesy, na kterých se vzhledem k velkému sklonu terénu nemohl dosud vytvořit půdní kryt. Na úpatí těchto skal se nachází ostrohranné vápencové suti, rovněž bez půdního krytu. Mrazové drti jurských vápenců s alpínskou faunou vyplňují obrovskou gravitační rozsedlinu na Martince (Velký špunt) na západním svahu Kotle v Pavlovských vrších a tvoří rovněž pokryvy ve vinicích jižně od Pavlova, kde se těžily v menší štěrkovně a kde v nich byly odkryty i horizonty iniciálních rendzinových půd.

V horní části rozlehlého předkvarterního údolí severovýchodně od Sedlce pod křižovatkou silnic Sedlec – Bulhary a Mikulov – Lednice je zachována jedna z nejlépe vyvinutých sprašových sérií na jižní Moravě. Vystupuje v ní nejméně pět půdních komplexů.

 

 

Velmi rozšířeným půdním typem svahů Pavlovských vrchů jsou rendziny. Jsou to mělké, silně propustné a vysýchavé půdy o mocnosti od několika cm až do 0,8 m. Jsou tvořeny půdním horizontem s vysokým obsahem humusu a vápencového skeletu přímo na matečné hornině. Po většinu roku trpí nedostatkem vláhy, jsou ohroženy erozí a nehodí se k zemědělskému využití. Zdá se, že na některých místech byly poškozeny erozí v důsledku odlesnění (jižní svahy Děvína). Na vápnitých jílech a slínech druhohorních a třetihorních usazenin se vyskytují těžší půdy s hlubokým šedým, šedočerným nebo hnědočerným svrchním horizontem – slinovatky nebo pararendziny. V terénu se velmi obtížně rozeznávají od půd černozemního charakteru. Jsou velmi dobře zásobené živinami.
V místech mocných sprašových překryvů vznikly černozemě a půdy černozemního charakteru. Vyznačují se hlubokým svrchním horizontem s vysokým obsahem humusu, který hraničí přímo s matečnou horninou – spraší. Na dnech mělkých sníženin přecházejí černozemě v černice. Ochuzením a odvápněním dochází k degradaci černozemí. Tyto degradované černozemi často sousedí s illimerickými půdami. Na bulharských pískovcích se sprašovými překryvy, sprašových a svahových hlínách v oblasti Milovické pahorkatiny se vytvořily hnědozemě a jejich postupým degradací luvisoly (dříve označované jako hnědé lesní půdy ilimerizované). Jsou to půdy dobře zásobené živinami s vyrovnanými vlhkostními poměry.
Vysoký obsah živin mají nivní půdy v aluviu Dyje. Vznikly dlouhodobou sedimentací půdních částeček v období pravidelných předjarních záplav. Na území CHKO Pálava se vyskytují v luhu u Křivého jezera. Jsou to většinou hlinité až hlinitojílovité fluvizemě a vyznačují se typickým vodním režimem – vysokým obsahem gravitační vody v půdním profilu v době bezprostředně po povodni a následným vyschnutím. Vliv podzemní vody se na některých místech projevuje různým stupněm oglejení.    

 

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt