Správa CHKO Pálava >> Monitoring a výzkum

Monitoring a výzkum

Území CHKO Pálava a jeho nejbližší okolí je odedávna v centru pozornosti vědců i amatérů nejrůznějšího zaměření. Je to dáno jak atraktivností území, tak i polohou v blízkosti Brna, centra vědeckého výzkumu na Moravě. Obrovské množství nejrůznějších studií bylo z tohoto území publikováno např. na poli archeologie, paleontologie, ale také národopisu a podobně. Z pohledu ochrany přírody je území známo velmi detailně, v některých aspektech jde bezesporu o nejprozkoumanější území u nás. Botanický výzkum zde má delší tradici, o kterou se zřejmě nejvíce zasloužil doc. Šmarda. V poslední době zde dlouhodobě působili dva vynikající botanikové, doc. Grulich a dr. Danihelka (oba nyní Ústav botaniky a zoologie PřF MU Brno), který se v minulosti podílel na kompletních přehledechflóry a vegetace tohoto území (Danihelka et al. 1995, Vicherek et al. 2000, Danihelka & Šumberová 2004). Prozatím bylo na tomto území zjištěno přes 2000 druhů vyšších rostlin, což představuje přibližně 2/3 flóry České republiky.

V letech 1993–1996 probíhal na navrhovaném území rozšíření biosférické rezervace Pálava rozsáhlý projekt Světové banky, týkající se různých oblastí ochrany přírody (závěrečná zpráva o GEF). V jeho rámci byla také zpracována řada zoologických, botanických, ale také kulturně-historických studií daného území (přehled studií).

Jedním z nejvýraznějších faunistických počinů byla publikace sedmi svazků v řadě vědeckých spisů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ty se postupně týkaly suchozemských bezobratlých (tři svazky: Rozkošný & Vaňhara 1995-1996), dvoukřídlých (2 svazky: Rozkošný & Vaňhara 1998-1999), vodních bezobratlých (1 svazek: Opravilová et al. 1999) a obratlovců (1 svazek: Řehák et al. 2002). Na celkem 1536 stranách je stručnou formou popsán výskyt 13 295 druhů bezobratlých živočichů a 447 druhů obratlovců. Tyto údaje staví území biosférické rezervace Dolní Morava (jehož podstatnou součástí je CHKO Pálava) na první místo v ČR co do počtu druhů. A nejen to – na tomto území je prokázán i nejvyšší počet zvláště chráněných druhů živočichů v ČR.

Problematice mizení zvláště chráněných druhů živočichů se v letech 2012-2015 zabýval projekt Saproxylic diversity in space and time: Form landscape history to community ecology and habitat modelling vedený dr. Lukášem Čížkem.

V roce 2007 byly v rámci projektu Nížinné lesy v perspektivě historického vývoje(Grant AV ČR, 2008-2012) zkoumány historické souvislosti vývoje vegetace v NPR Děvín a EVL Milovický les. Výzkumný projekt vedl dr. Radim Hédl se svým týmem z oddělení vegetační ekologie  Botanického ústavu Akademi věd ČR. V roce 2008 byly trvalé monitorovací plochy tohoto projektu zařazeny do národní sítě dlohodobě sledovaných výzkumnýchploch (Long term ecological research). Cílem je sdílet data ze sledovaných ploch různých vědních oborů. Na plochách tak kromě stávajícího výzkumu vegetace mohou probíhat další výzkumy (entomologické, ornitologické apod.), které mohou navzájem sdílet nasbíraná data při analyzování faktorů ovlivńující jednotlivé složky přírody. Pokračování zkoumání vlivu historických událostí na vegetaci zajištuje projektgrantové agentury European Research Council:  Long-term woodland dynamics in Central Europe: from estimations to a realistic model (2012-2016). Interdisciplinární projekt vycházející z rozsáhlých historických, historické geografie, paleoekologie, archeologie a ekologie je zacílen na rekonstrukci struktury, skladby a obhospodařování lesů v krajině v dlouhodobém (od neolitu do současnosti) horizontu na celé Moravě. Díky rozsáhlým historickým datům z území Pálavy získává i ochrana přírody znalosti o hospodařní, které formovalo lesy v okolí Pálavy po celá staletí a může je využívat ve strategickém plánování pro správu těchto přírodních klenotů.

Mimo to jsou dlouhodobě sledovány různé aspekty ekologického vinařství a integrované produkce ve srovnání s konvenčním vinařstvím. V březnu 2011 byla na Pálavě zahájena pilotní část projektu zaměřeného na vytvoření vhodných podmínek pro návrat dudka chocholatého do zemědělské krajiny ČR. Populaci dudka chocholatého je také dlouhodobě sledována Českou společností ornitologickou pod vedenímMgr. Lukáše Viktory. 

Každoročně také probíhá monitoring tzv. „naturových“ druhů a stanovišť, zajišťovaný jak pracovníky Správy CHKO Pálava, tak i externími spolupracovníky. Více informací o tomto monitoringu najdete na stránkách   http://www.biomonitoring.cz . Na území CHKO Pálava dále probíhá každoroční monitoring hodnocení efektivity krajinotvorných programů zajišťovaný pracovníky RP Jižní Morava.

Pálava je také častým cílem setkání odborníků, zaměřených na nejrůznější skupiny organismů – v roce 2010 tak CHKO Pálava hostila mezinárodní setkání hymenopterologů (akce s názvem „Blanokřídlí v českých zemích a na Slovensku“) či mezinárodní konferenci „17th Central European Auchenorrhyncha-Meeting/17. Mitteleuropäische Auchenorrhyncha-Tagung“. Součástí těchto setkání bývají pravidelně i terénní exkurze, během nichž účastníci akcí sbírají materiál a výsledky jsou posléze poskytnuty Správě CHKO Pálava. V roce 2015 byly v rámci sympozia International Association for Vegetation Science: Understanding broad-scale vegetation patterns) pořádány exkurze do NPR Děvín-Kotel-Soutěska a PR Svatý kopeček. 

 

Probíhající projekty:

  • Long-term woodland dynamics in Central Europe: from estimations to a realistic model (2012–2016; European Research Council; grant 278065)
  • Projekt repatriace dudka chocholatého (Upupa epops) do zemědělské krajiny ČR; garant: Mgr. Lukáš Viktora, Česká společnost ornitologická
  • Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích (EHP-CZ02-OV-1-015-2014); řešitel: Ing. Jan Leugner, Ph.D.

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt