ÚSES

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je nepravidelná síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě daných funkčních a prostorových kritérií. ÚSES je tedy takový vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální územní systém ekologické stability.

Na území CHKO Pálava jsou vymezeny tyto skladební prvky ÚSES:

Nadregionální biocentrum Pálava o rozloze 496 ha (včetně NPR Děvín-Kotel-Soutěska a NPR Tabulová), je reprezentativním biocentrem celého sosiekoregionu, a to nejen pro společenstva přirozená (lesní vegetace), ale zároveň i pro společenstva antropicky ovlivněná (skalní stepi), či dokonce antropogenní (stepní lada). Celé území v sobě zahrnuje dvě evropsky významné lokality – Stolovou horu a Děvín).

Nadregionální biocentrum Milovický les (1201 ha), které je v celé své rozloze začleněno do stejnojmenné evropsky významné lokality, zahrnuje na minerálně bohatých geologických substrátech cenné lesní, lesostepní a stepní fytocenózy s výskytem mnoha zvláště chráněných druhů živočichů a význačných xerofilních a termofilních druhů vyšších rostlin. Součástí biocentra je PR Milovická stráň s enklávami drnových a lučních stepí a teplomilných doubrav, PP Kienberg - významná paleontologická lokalita a PR Liščí vrch s cennými stepními společenstvy.

Nadregionální biocentrum Hlohovecké rybníky (část Nesyt), které je unikátním antropogenně podmíněným biocentrem mokřadů a slaniska a má rozhodující význam pro ornitofaunu, zasahuje do CHKO Pálava jen malou částí (6,76 ha). Součástí biocentra je NPR Slanisko u Nesytu (evropsky významná lokalita) a sousední NPR Lednické rybníky (evropsky významná lokalita).

Nadregionální biokoridory spojující NRBC Pálava -  NRBC  Milovický les a NRBC Milovický les – státní hranice s Rakouskem, jsou rozhodující trasou pro propojení celého pálavského regionu s prostorem Vídeňské pánve a panonskou provincií. Jejich charakter je xerotermofilní, přechází nivu Včelínku a přes suchomilnou část regionálního biocentra Insel – Skalky vede po hřebenu Holá pastviska do Rakouska. V území CHKO na něm leží dvě biocentra regionální a osm lokálních.

Regionální biocentrum Svatý kopeček (52 ha) je tvořeno PR Svatý kopeček a PP Lom Janičův vrch a je obdobného charakteru jako NRBC Pálava. Nejcennější část biocentra Svatý kopeček je stejnojmennou evropsky významnou lokalitou.

Regionální biocentrum Dyjský luh, z něhož spadá do CHKO pouze malá část, reprezentovaná plochou NPR Křivé jezero (120 ha), zahrnuje celou hydroserii nivních biotopů. O jedinečnosti tohoto území vypovídá jednak jeho začlenění do sítě mezinárodně významných mokřadů (Ramsar site - Mokřady dolního Podyjí), jednak i to, že je součástí evropsky významné lokality Niva Dyje.

Regionální biocentrum Insel - Skalky (na území CHKO 91 ha) je funkční kontaktní biocentrum rozsáhlých drnových stepí, stepních lad, jakož i rybníků s okolními mokřady.

Regionální biokoridor Tabulová hora - Svatý kopeček propojuje xerotermofilní společenstva hlavních pálavských vrcholů vápencového bradla.

Regionální biokoridor Děvín-Dunajovické kopce propojuje stepní biotopy Pálavy s obdobnými stanovišti na Dunajovických kopcích a dále na Znojemsku.

Lokální biocentra jsou vybrána tak, aby reprezentovala celou variabilitu přírodních stanovišť a jim odpovídajících společenstev; tj. lesní typy, typy skalních, drnových nebo lučních stepí, společenstva antropogenně podmíněná, jako stepní lada a rybníky, nebo i území parkového charakteru.

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt