Správa CHKO Pálava >> Správa informuje >> Aktuality >> Čas kvetení konikleců se blíží

Čas kvetení konikleců se blíží

Čas kvetení konikleců se blíží

1.3.2017

Již brzy nás svými okouzlujícími květy potěší koniklec velkokvětý a asi o čtrnáct dní později jeho na Moravě méně známý příbuzný – koniklec luční český.

Koniklece (rod Pulsatilla) jsou vytrvalé byliny z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae), které kvetou v brzkém jaře před vlastním rozvinutím listů. Krása jejich květů spočívá nejen ve velikosti a barevném kontrastu mezi okvětím v tónech fialové a modré a sytě žlutými tyčinkami, ale umocňují ji hebké chlupy, které navozují představu, že koniklece nejsou jenom obyčejné rostliny, ale také trochu „zvířátka“ – chlupáčci, lákající nás k pohlazení.

Koniklec však není tak bezbranný, jak by se mohl zdát. Naopak – obsahem jedovatého ranunkulinu dělá čest čeledi, do které patří. Jako mnohé další jedovaté rostliny se i koniklec v minulosti používal v lidovém léčitelství – mimo jiné prý jeho kořen zaháněl morovou nákazu. V květomluvě má koniklec význam musíme se rozejít, což má možná mytologický základ, neboť podle řecké báje vyrostly první koniklece ze slz, které prolila Venuše steskem po zemřelém Adonisovi.

Latinské jméno Pulsatilla [pulzatyla] je odvozeno od slova pulso = vyzváním jako na zvonek, což nás upomíná na zvonkovitý tvar květu. České jméno koniklec vzniklo nepochybně lidovou etymologií slova poniklec (ve slovenštině se tak označuje dosud), odvozeného od staročeského poniknúti = hlavu skloniti. Dolů ohnuté květy jsou typické zejména pro koniklec luční český. Lidová pojmenování této rostliny jsou často pouhými zkomoleninami českého (konikleč, koní kleč, koňský kleč), vzácněji i latinského názvu (půlzlatník), ale některé jiné nás upomínají na vzhled květu (zvoneček), chlupatost (fousek, kosmatinec), krásu (růžička) nebo léčivé vlastnosti (svaté koření).

V naší flóře je rod koniklec zastoupen pěti původními druhy – kromě výše zmíněných dvou, koniklece velkokvětého a koniklece lučního českého, jsou to ještě koniklec alpinský bílý, koniklec otevřený a koniklec jarní (více zde) – a několika druhy a kultivary zplaňujícími.

 

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) – silně ohrožený, chráněný zákonem (C2b, §2)

Oblastí výskytu koniklece velkokvětého je střední a jihovýchodní Evropa. U nás přirozeně roste pouze na Moravě, s těžištěm v panonské části jižní Moravy. Potkáme-li se s koniklecem velkokvětým v Čechách, můžeme si být jisti, že tam byl vysazen nějakým „okrašlovačem“, jako tomu bylo v Českém krasu (Praha-Chuchle).

Na Pálavě najdeme jeho nejbohatší populace na Stolové hoře, vidět ho však můžeme také na Svatém kopečku, Turoldu, Kočičím kameni nebo na Liščím vrchu. Kdybychom se však chtěli potěšit tímto poslem jara také někde jinde než na Pálavě, máme spoustu možností – stačí si jen vybrat. Pokud se nám nechce cestovat daleko, můžeme se ho pokusit najít třeba na Liščím kopci v NPP Dunajovické kopce nad Dolními Dunajovicemi (více zde). Na kole lze vyrazit k malebné PP Paví kopec u Úval (více zde). S návštěvou města se dá spojit prohlídka nejpočetnější populace u nás – tu najdeme v PR Kamenný vrch v Brně-Novém Lískovci (více zde). Máme-li pocit, že jsme kvetení tohoto druhu letos propásli, ještě není nic ztraceno – na chladnějším Třebíčsku rozkvétá o něco později. Pokud máme čas na celodenní výlet, vyrazit tam za ním můžeme do PP Ptáčovský kopeček a PP Kobylinec u Trnavy (více zde).

 

Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) – silně ohrožený, chráněný zákonem (C2b, §2)

Koniklec luční český je středoevropský druh, který u nás roste především ve středních a severozápadních Čechách a na jižní Moravě, kde je však o poznání vzácnější. Kvete asi o dva týdny později než koniklec velkokvětý, od kterého se liší tmavším, méně nápadným a i za plného kvetení dolů ohnutým květem.

Na území CHKO Pálava se s ním vzácně setkáme v  PR Milovická stráň. O něco hojnější je na Hustopečsku, kam za ním můžeme vyrazit např. do PP Jesličky u Němčiček (více zde), a na Bučovicku – NPP Malhotky (více zde). Za tímto druhem můžeme vypravit také na Ivančicko, např. do PR Biskoupský kopec u Biskoupek (více zde).

Informace o aktuálním stavu kvetení rostlin na Pálavě a v nejbližším okolí naleznete na stránce "Co nyní kvete?".

 

Helena Prokešová

botanik Správy CHKO Pálava

 

 

Zdroje informací

Čeřovský J., Feráková V., Holub, J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. – Vol. 5. Vyšší rostliny, Príroda, Bratislava.

Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky. – Vol. 1., Academia, Praha.

Kolbek J. & Větvička V. (2000): Rostliny na každém kroku. – Granit, Praha.

Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha.

Matthioli P. O. & Hájek z Hájku T. (1982): Herbář, jinak bylinář, velmi užitečný. – Odeon, Praha.

Šmíd M. (2002): Průvodce odbornými názvy rostlin. – Brázda, Hodonín.

http://botany.cz

http://nase-rec.ujc.cas.cz

http://www.abcsvatych.com

http://www.arboriculture.cz

http://www.baroknikrajinou.cz

https://mapy.cz

https://pladias.ibot.cas.cz

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt