Správa CHKO Pálava >> Správa informuje >> Aktuality >> Co sužuje naši krajinu? – 2. Vysychání krajiny

Co sužuje naši krajinu? – 2. Vysychání krajiny

Co sužuje naši krajinu? – 2. Vysychání krajiny

12.3.2018

Ve Zpravodaji Mikulova vyšel další díl seriálu o problémech Pálavy. Tentokrát bylo na mušce vysychání krajiny.

Možná jste si na Mikulovsku všimli nově vysazených stromů podél cest, což je velmi pozitivní a důležitá skutečnost. Stromy jsou dnes do zemědělské krajiny jižní Moravy sázeny doslova za pět minut dvanáct. Už teď se totiž stává, že během suchého léta některé z nově vysazených stromů usychají, nejsou-li dostatečně zavlažovány. Nabízí se tedy otázka: jak to s těmi suchými léty je a kam se poděly letní deště? Zatímco průměrné roční úhrny srážek zůstávají stále přibližně stejné, mění se jejich rozložení – dříve jsme byli zvyklí na relativně vlhká léta, dnes se onen srážkový vrchol rozpadá mezi časně jarní a podzimní deště a léto zůstává suché. K tomu ještě přibývá souvislých sérií extrémně horkých letních dnů. Tato kombinace faktorů naše léto klimaticky přibližuje létu ve Střední Asii, kde však stromů mnoho není a vinné révě se nedaří. Je to výrazně chudší oblast a není divu – voda v krajině je nedocenitelné bohatství.

Vysychání krajiny mohou zmírňovat právě stromy. Vedle toho, že poskytují blahodárný stín a zvlhčují ovzduší, pomáhají totiž také doplňovat podzemní vodu, která se z krajiny vytrácí v důsledku změn vodního režimu způsobených scelováním polí, tvorbou odvodňovacích soustav a dalšími technickými zásahy. Zbývající podzemní vodu navíc ve významné míře využívají vinohrady, jichž na Mikulovsku nikdy nebylo více než dnes. Nízký stav podzemní vody si můžeme snadno ověřit návštěvou pramene v Soutěsce na Děvíně – několik posledních let už tam bohužel žádná voda neteče. Detailní informace k tématu vysychání krajiny můžete najít například zde: klimatickazmena.cz, intersucho.cz.

Rezervoáry podzemní vody není lehké obnovit, na druhou stranu to zatím ale není ani úplně nemožné. Jedná se však o velmi dlouhodobý proces. S vodou totiž umí dobře hospodařit (zadržovat a vydávat zpět, když je potřeba) jedině taková zemědělská krajina, která je rozmanitá a jejíž půda je v dobrém stavu; krajina, kde jsou velké celky polí přerušeny protierozními zábranami, travnatými pásy a stromořadími; krajina, ve které je mnoho solitérních stromů. Už pouhá 4 % výměry využité pro dřeviny a jiné ekologicky prospěšné prvky dokáží téměř zázraky. Zemědělská půda na Mikulovsku je však jednou z nejdražších v České republice a každý ekonomicky nevyužitý travnatý pás se dá zdánlivě výhodně zúročit – přeměnit na vinohrad nebo zorat. Mějme ale na mysli, že každý podobný krok, byť z krátkodobého hlediska ekonomicky výhodný, zároveň v delším časovém horizontu utahuje kohoutky nejen vinohradům, ale i nám samotným.

Co bychom tedy mohli dělat, abychom vysychání naší krajiny zpomalili? V první řadě navracet stromy do zemědělské krajiny a zejména několik prvních let pečovat o to, aby přežily. Nemáte-li vlastní pozemek, kde by bylo možné strom zasadit, nebo chcete-li se na něco ohledně výsadeb zeptat, neváhejte se na nás obrátit (helena.prokesova@nature.cz, 731679942), doporučíme Vám vhodné místo a poradíme s výběrem odrůdy a povýsadbovou péčí. Prospěšné je také zachycovat děšťovou vodu, máme-li tu možnost, a obecně vodou šetřit. Snažit se chránit před zánikem nejen ovocné sady, ale i každý, byť sebenepatrnější, zbyteček rozptýlené i liniové zeleně v zemědělské krajině, a je-li to jen trochu možné, vytvářet tyto prvky nově. První vlaštovky zvěstující pozitivní změnu vyletěly již od několika místních vinařů, další budou jistě přibývat. Možností je totiž spousta. Z ekonomického hlediska nejsou nijak výrazně nevýhodné, naopak jejich hodnota jakožto investice do budoucnosti je obrovská.

Helena Prokešová

botanička Správy CHKO Pálava

 

Literatura:

Predikce klimatu jižní Moravy – Jaroslav Rožnovský et al. (2010)

Napojme prameny – Vladimír Úlehla

Co se děje se světem – Václav Cílek

Dýchat s ptáky – Václav Cílek

Respekt 34/2015 – Když dojde voda

Muž, který sázel stromy – Jean Giono

 

 

Extrémně suchá léta jižní Moravy jsou pro nově vysazované stromy velkou zatěžkávací zkouškou. Je proto potřeba o ně po výsadbě pečovat, aby přežily a mohly pozitivně ovlivňovat své okolí. Čím více stromů v naší zemědělské krajině bude, tím lépe se jim totiž bude dařit. (foto Sylva Holánová)

obr_druhy_dil

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt