Správa CHKO Pálava >> Správa informuje >> Aktuality >> Co sužuje naši krajinu? – 4. Zánik krajinné mozaiky

Co sužuje naši krajinu? – 4. Zánik krajinné mozaiky

Co sužuje naši krajinu? – 4. Zánik krajinné mozaiky

23.4.2018

Ve Zpravodaji Mikulova vyšel čtvrtý díl seriálu o problémech pálavské krajiny. Jeho součástí je výzva k adopci stromu v plánované aleji ke stu let republiky.

Přenesme se nyní v čase do poválečných let a představme si, jaké asi bylo se projít tehdejší krajinou. Kdybychom v té době stáli v podstatě kdekoli na pálavských bradlech a shlíželi dolů, viděli bychom něco dnes až neuvěřitelného – tisíce úzkých políček, sadů i vinohradů, svou výměrou jen málokdy přesahujících půl hektaru, oddělených drobnými mezemi, valy z vysbíraných kamenů, pěšinkami a množstvím stromů. (Přesvědčte se sami na webu kontaminace.cenia.cz: letecké snímky z let 1952–1953).

To vše v těsné blízkosti nesmírně cenných mokřadů v oblasti soutoku Dyje, Svratky a Jihlavy u Mušova. Dnes bychom na stejných místech měli ve výhledu velké plochy polí a vinohradů, místy dožívající sady a v pozadí umělé vodní nádrže nebo oborní les.

Z políček pole lán

Zrno krajinné mozaiky se výrazně zvětšilo, což je z hlediska ekologických funkcí krajiny nepříznivé. Problematické jsou zejména velké, nijak nedělené plochy intenzivně obhospodařovaných polí. Vedle toho, že přispívají k degradaci půdy, zvyšují výpar a znemožňují ukládání podzemní vody, představují naprosto nehostinná místa pro většinu rostlin a živočichů včetně člověka. Daly by se tedy označit za jakousi středoevropskou analogii pustinné stepi, kde také téměř nic nežije. Pustinná step má však alespoň něco, co jí dodává ekologickou hodnotu, a to přirozený vznik a historickou kontinuitu. Což se o obrovských lánech polí rozhodně říci nedá.

Zaniklá krása Podpálaví by v nás neměla probouzet pouze nostalgii po starých časech, ale také touhu alespoň něco z jejího kouzla do současné krajiny navrátit. (foto archiv Správy CHKO Pálava)

Zaniklá krása Podpálaví by v nás neměla probouzet pouze nostalgii po starých časech, ale také touhu alespoň něco z jejího kouzla do současné krajiny navrátit. (foto archiv Správy CHKO Pálava).

Přeměna, o které zde píšeme, není pouhou přeměnou krajiny – je zejména přeměnou lidí a jejich vztahu k zemědělské krajině. Zatímco dříve byli lidé na této krajině závislí, prací na poli v ní trávili velkou část svých životů, a proto ji milovali a vážili si jí, znárodněním půdy byla tato kontinuita přerušena, což vyústilo v nahlížení na zemědělskou krajinu čistě ekonomickou optikou. Jelikož je příznivý stav zemědělské krajiny celospolečenským zájmem, její ochrany se později chopily vyšší instance. Krajinní architekti, kteří v porevoluční době vytvářeli plány komplexních pozemkových úprav, navrhli kompromisní minimalistickou variantu systému cest, travnatých pásů a stromořadí, jež by rozdělily alespoň ty největší jednolité plochy polí, a to zejména těch, která jsou ve svahu. Uplynula řada let, ale tyto prvky se bohužel dosud nepodařilo v naší krajině vytvořit, ačkoli jsou katastrované a jejich celospolečenský význam je vysoký. Se skeptickým názorem, že tak výrazná pozitivní změna zemědělské krajiny pro naši společnost zatím není prioritou, se smířit nechceme, a proto se ptáme: Není právě teď ten správný čas něco s tím udělat?

Pomozte s výsadbou stromů

alej-1Možná si říkáte, že jednotlivec nic nezmůže, ale opak je pravdou. Správa CHKO Pálava by velmi uvítala Vaši pomoc v prosazování této bohulibé myšlenky. Každý strom v zemědělské krajině se počítá a i Vy si můžete jeden adoptovat: o víkendu 27–28. 10. 2018 se uskuteční výsadba 100 ovocných stromů starých odrůd ku příležitosti 100 let našeho státu. Podél cesty mezi velkými poli a vinohrady tak vznikne jeden kilometr dlouhá alej, která bude omezovat větrnou erozi, časem přinášet plody a především zajišťovat v naší krajině tolik potřebný stín, a to nejen pro kolemjdoucí, ale také pro lidi těžce pracující v přilehlých vinohradech. Jeden z těchto stromů může nést cedulku s Vaším jménem. Pokud byste se i Vy chtěli chodit dívat, jak Váš strom roste, a později sklízet jeho plody, neváhejte se nám ozvat (3.yo4Z2h~hxo9~l7VX~xRdkj05pJ, 731 679 942). Pevně věříme, že tato výsadba bude první vlaštovkou přinášející do naší krajiny více rozmanitosti, zeleně, vody a blahodárného stínu, a tím i více krásy a harmoničnosti.

Helena Prokešová

Literatura: Krajiny vnitřní a vnější – Václav Cílek

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt