Správa CHKO Pálava >> Správa informuje >> Aktuality >> Co sužuje naši krajinu? – 5. Neprostupnost krajiny

Co sužuje naši krajinu? – 5. Neprostupnost krajiny

Co sužuje naši krajinu? – 5. Neprostupnost krajiny

11.5.2018

Ve Zpravodaji Mikulova vyšel další díl seriálu o problémech naší krajiny. Tentokrát byla na mušce její neprostupnost.

Útěcha polní cesty vzbuzuje smysl, který miluje svobodné, a tak i žal přejde na vhodném místě v poslední jasnost. ... Na její pěšině se potká zimní bouře a žňový den, střetne se živé vzrušení jara i lhostejná smrt podzimu, spatří se navzájem hra mládí i moudrost stáří. (M. Heidegger – Polní cesta)

Máme však vůbec možnost tuto prostou, a přitom jedinečnou transcendenci dnes v naší krajině zažívat? Zatímco ještě v 60. letech byla síť polních cest poměrně hustá a dobře udržovaná, v současné době není většinou možné pohodlně obejít ani vesnici. Většina cest zanikla rozoráním, a zemědělské stroje proto jezdí po polích. Lidé zase jezdí auty nebo na bicyklech po silnicích. Ale co ti, kteří by útěchu polní cesty rádi zažili? Mají si o tom nechat jenom zdát? To jistě ne. Polní cesta totiž není pouhou infrastrukturou – je jedním z nositelů paměti krajiny, a za tu má rozhodně smysl bojovat. Není to úplně nemožné. Cesty jsou často katastrované, ale jelikož o ně dosud nikdo neprojevil zájem, nebyl důvod k jejich obnovení. To se však může změnit. Obnovíme-li polní cestu, umožníme krajině, aby se rozpomněla.

obr_5

Les je pro většinu z nás ztělesněním svobodné divoké přírody. Je proto velmi smutné, když je jeho propojení s okolní krajinou znemožněno plotem. (foto Kryštof Chytrý)

Naše zemědělská krajina však není neprostupná pouze kvůli absenci polních cest, ale také vlivem oplocování pozemků, což limituje v pohybu krajinou nejen lidi, ale i živočichy. Pro ně je navíc neprostupnost krajiny často otázkou života a smrti. Například na JV svahu Děvína je rozhraní lesa a zemědělské půdy zaploceno na 65 % své délky. Mufloní stádo, které na Děvíně žije coby pozůstatek oborního chovu, se tak opět ocitá de facto v oboře. Jelikož mufloni jsou plachá zvířata původem z hornatého Středozemí, před lidmi se uchylují na nedostupné skalnaté svahy, kde nadměrným spásáním, rozdupáváním a kálením ničí vzácnou stepní vegetaci. Chtějí-li se však v době rašení pupenů nebo dozrávání hroznů dostat do vinohradu, cestu si i přes ploty stejně najdou a jejich vliv je pak koncentrovaný na malou plochu, a proto mnohem ničivější, než kdyby mohli být volně rozptýleni po krajině.

Jako dočasná ochrana mladých vinic jsou ploty povolovány pouze na prvních 5 let. Místy se ale přihodí, že oplocení zůstane i nadále. Již několikrát byl vznesen požadavek, aby vinohrady mohly být oploceny trvale, a to právě kvůli velkým škodám způsobeným zvěří. Je pochopitelné, že hospodáři chtějí chránit svou úrodu. Oplocováním vinohradů se však neodstraní příčina tohoto problému, kterou je nedostatek vody, potravy a míst k úkrytu v naší krajině pro takové počty zvěře, které v ní žijí. K dlouhodobě udržitelnému řešení této zapeklité situace lze dospět jedině zlepšením krajinné struktury a citlivou regulací stavů zvěře. Proto je potřeba navracet do naší krajiny loučky a remízky, vysazovat ovocné stromy, hloubit tůně. Obnova krajinné struktury je běh na dlouhou trať, začněme s ní tedy co nejdříve. Než se to podaří, mohou jako ochrana vinic místo trvalých plotů sloužit například pachové ohradníky, elektrické ohradníky nebo sítě, které by se natahovaly pouze v kritických obdobích. Je samozřejmé, že na změně přístupu se musí majitelé vinohradů domluvit a začít s ní pokud možno všichni najednou, aby jeden netratil a druhý z toho neměl výhodu. Správa CHKO Pálava již zahájila diskusi s velkými vinařskými společnostmi a také s některými mysliveckými sdruženími, bez jejichž spolupráce je řešení tohoto problému nemyslitelné.

Česká republika je zemí, kde je tradicí možnost svobodného pohybu lidí i zvířat zemědělskou krajinou. Byla by velká škoda, kdybychom se tohoto privilegia dobrovolně vzdali.

Helena Prokešová

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt