Správa CHKO Pálava >> Správa informuje >> Aktuality >> Hlaváček – odkaz antiky v naší flóře

Hlaváček – odkaz antiky v naší flóře

 Hlaváček – odkaz antiky v naší flóře

29.3.2017

Již několik týdnů zdobí Pálavu svými květy jeden ze zdejších symbolů začátku jara – hlaváček jarní. Vrchol jeho kvetení v letošním roce nastává právě v těchto dnech, proto není od věci se o něm něco dozvědět.

Hlaváček jarní (Adonis aestivalis) je vytrvalá bylina z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae). Kvete v brzkém jaře, podobně jako koniklec, a stejně jako on vyniká mimořádně krásnými květy. Zlatožluté hlaváčky rozsvěcují smutné, po zimě ještě neprobuzené stráně jako drobná sluníčka. Hlaváček jarní však není tak nevinný, jak by se mohl zdát. Naopak – obsahem jedovatých látek dělá čest čeledi, do které patří. Tyto jedy v nízké koncentraci povzbuzují činnost srdečního svalu a mají diuretické účinky – proto našly své místo v odborné medicíně. K domácímu léčení se však použití hlaváčku pro jeho vysokou jedovatost v žádném případě nedoporučuje!

Rod hlaváček dostal vědecké jméno Adonis podle antického hrdiny Adonida, který vynikal nesmírnou krásou a zamotal hlavy bohyním Afroditě a Persefoně, jež se o jeho přízeň tak dlouho přely, až se o ni nakonec rozdělily rovným dílem. Mezitím však stačil Adonida zabít rozzuřený žárlivý milenec Afrodity – Áres. Z kapek krve umírajícího prý vyrostly červenokvěté hlaváčky letní (Adonis aestivalis) a ze slz, které bohyně prolila nad ztrátou svého miláčka, zase jiné květiny – podle jednoho z výkladů této báje to byly právě koniklece (Pulsatilla), podle jiného sasanky (Anemone). Darujeme-li hlaváček, říkáme tím: zklamal jsi mne, tvá láska je falešná.

České jméno hlaváček stanovili jako platné bratři Preslové (původně prý uvažovali o variantě hlavák). Významný botanik 19. století Filip Maxmilián Opiz údajně později navrhoval poetické pojmenování miláček jarní. Oblibě této rostliny odpovídá velké množství jejích lidových názvů, z nichž mnohé jsou citově zabarvené – miláček, rozmajzníček, slepičí prdelka, ženskej. Další vycházejí z jejích vlastností (hořká tráva, zlatouš) nebo podobnosti s jinými rostlinami (slepý mák, český elebor – čemeřice, Helleborus). Zajímavý původ má skupina několika vzájemně podobných lidových pojmenování (např. černé falešné koření nebo český falešný elebor), která odkazují na prodávání sušeného hlaváčku jarního babkami kořenářkami na vídeňských trzích jako rostlinného padělku místo tzv. pravého černého koření – čemeřice černé (Helleborus niger).

Hlaváček jarní přirozeně roste v Evropě a na západní Sibiři. V České republice jej najdeme v nejteplejších částech (tzv. termofytiku) Čech i Moravy. Na území CHKO Pálava jsou nejbohatší populace tohoto druhu k vidění na Milovické stráni, potkat se s ním však můžeme také na Šibeničníku, Kočičí skále nebo na Děvíně. Kousek za hranicemi CHKO můžeme obdivovat hlaváček jarní třeba na lokalitě Kamenice u Hlohovce. Při okrajích extenzivněji obdělávaných polí teplých oblastí je v létě možné potkat dva červeně kvetoucí hlaváčky – výše zmíněný hlaváček letní a vzácnější hlaváček plamenný (Adonis flammea).

 

Helena Prokešová

botanik Správy CHKO Pálava

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt