Správa CHKO Pálava >> Správa informuje >> Aktuality >> Proč ochrana přírody někde kácí a jinde sází

Proč ochrana přírody někde kácí a jinde sází

Proč ochrana přírody někde kácí a jinde sází

26.3.2019

Zatímco na některých místech probíhají na objednávku ochrany přírody vyřezávky a kácení dřevin, na jiných místech stromy naopak vysazujeme. Jaký je důvod pro tyto zdánlivě protichůdné postupy?

Posláním ochrany přírody je pečovat o druhovou bohatost a rozmanitost – tedy chránit i ty organismy, které si z různých důvodů nemohou pomoci sami. Na Pálavě, kde centrum diverzity rostlin i živočichů leží ve stepích a světlých lesích, je potřeba na některých místech občas vykácet keře nebo náletové stromy, abychom podpořili světlomilné organismy.

Travní porosty a lesostepi

Ještě před druhou světovou válkou pomáhala v krajině rozšiřovat a udržovat plochy bezlesí např. pastva ovcí a koz. Potom se od ní na dlouho ustoupilo, dříve otevřená stanoviště zarůstala, a zmenšoval se tak životní prostor rostlin a živočichů na ně vázaných. V posledních letech se naštěstí lidé k chovu zvířat vracejí a s tím se do krajiny vrací i pastva. Zejména kozy si pak hravě poradí s výmladky keřů, a vyřezávky se tedy budou týkat spíše jen nebezpečných invazních dřevin (např. pajasanu nebo akátu), které se rychle šíří na úkor původních druhů a vytváří monokultury, v nichž neroste téměř nic jiného.

Stále důležitějším cílem ochrany přírody je zlepšování krajinné struktury, se kterým souvisí naopak výsadba dřevin v zemědělské krajině. Stupňující se sucho několika posledních let přimělo mnohé z nás k úvahám o budoucím vývoji krajiny, v níž žijeme. Říká se: „Za sucha mysli na povodeň!“. Lidovou poučku dnes můžeme interpretovat i tak, že krajinu, desítky let devastovanou technickými zásahy a zprůmyslněným zemědělstvím, je právě teď potřeba dostat do zdravého stavu, který umožní zachycení co největšího množství vody, až přijde toužebně očekávaná povodeň.

Podpora přirozeného vodního režimu krajiny

Nemáme na mysli velké umělé nádrže, nýbrž svobodná koryta toků s možností přirozených rozlivů v nivách, podmáčené louky a drobné mokřady, zemědělskou půdu s drobtovitou strukturou a vysokým obsahem organické hmoty, meze a travnaté pásy v polích, remízky i solitérní stromy podél cest a na hranicích drobných zemědělských parcel.

Krajina disponující tímto vším dokáže s vodou efektivně hospodařit – vsakovat ji, když je jí moc najednou, a postupně vydávat, když se deště dlouho nedostává. Změny vodohospodářské a zemědělské politiky jsou bohužel během na dlouhou trať, věřme ale, že s postupujícím vysycháním krajiny se k nim bude muset přistoupit. Zatím jim alespoň můžeme jít naproti „odspodu“ a chránit zbývající mokřady, rozčleňovat velké plochy polí zelenými pásy a vysazovat v nich stromy a keře. Důležité je vybírat vhodné druhy – takové, které v současném a budoucím teplejším a sušším klimatu budou mít šanci přežít bez větších problémů, v případě ovocných dřevin zase dávat přednost starým nenáročným odrůdám. Ochrana přírody je připravena podat pomocnou ruku všem takovýmto snahám.

Helena Prokešová

vyšlo ve Zpravodaji města Mikulov

kaceni

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt