Správa CHKO Pálava >> Správa informuje >> Aktuality >> U Mikulova vysazena mandloňová alej svobody

U Mikulova vysazena mandloňová alej svobody

U Mikulova vysazena mandloňová alej svobody

22.11.2019

„Rozdělovat pole, propojovat lidi“ – tak zněl slogan akce, při které v poli pod Kočičí skálou na Mikulovsku vznikla Mandloňová alej svobody a spolu s ní zatravněné pásy a polní cesty

Obrovské pole mezi Mikulovem a Klentnicí u Kočičí skály nově rozděluje mandloňová alej, doplněná travnatými pásy a polními cestami. Její výsadbu připravil Okrašlovací spolek Mikulov ve spolupráci se Správou CHKO Pálava a městem Mikulov k třicátému výročí Sametové revoluce.

V sobotu 9. listopadu proběhla výsadba prvních devadesáti mandloní, které spolu s travnatými pásy a polními cestami rozčlení více než stohektarové pole u Kočičí skály. I přes sychravé počasí se sešla necelá stovka lidí, a tak šla práce rychle od ruky. Nové krajinné prvky ocení to nejen lidé, kteří se budou moci kochat pěknými výhledy na Mikulov i hřebeny Pálavy, ale také hmyz, ptáci a další obyvatelé krajiny.

Jak napravit zemědělskou krajinu

„Třicáté výročí znovunabytí svobody je vhodným okamžikem uvědomit si, co se za tu dobu podařilo a co ne“, vysvětluje zrod nápadu botanička Správy CHKO Pálava Helena Prokešová. „Když se podíváme na zemědělskou krajinu, dokonce i v CHKO Pálava, je bilance nepříliš radostná. Hospodaří se na obrovských blocích – dědictví socialistické koletkivizace – a zemědělská krajina často připomíná poušť bez života.“ Přitom stačí udělat relativně málo – do krajiny vrátit remízky, solitérní stromy, aleje, obyčejné polní cesty či travnaté pásy. Taková krajina láká lidi k procházkám a je domovem pro stovky druhů organizmů: ohrožené brouky, samotářské včely a vosičky nebo ptáky – koroptve či skřivany. Nedochází tolik k erozi, která navíc na tomto poli smývá hnojiva a další chemické látky do údolí se zdrojem pitné vody.

0K6A4389 0K6A4592 0K6A4417

„Mohli jsme využít toho, že „papírově“ už síť zeleně a cest ve vlastnictví města existovala po pozemkových úpravách,“ popisuje předsedkyně Okrašlovacího spolku Jana Drochytková. „Nebylo ale jednoduché vše domluvit s městem, dosavadními nájemci, sepsat smlouvy a hlavně zajistit všechny práce. Z návrhu jsme na popud města museli vyškrtnout jeden pozemek, který spojoval alej nejkratší cestou se silnicí – snad se jej podaří začlenit v další fázi.“ Pomohla Správa CHKO Pálava i město Mikulov, finance získal spolek z různých zdrojů: od lidí, kteří mohli adoptovat jednotlivé stromy, Nadace Partnerství a Nadace Blížksobě manželů Vohánkových. Důležité je hlavně zapojení lidí – nejen penězi, ale také společnou prací a péčí.

Mandloně jako symbol

Proč právě mandloně? „Idea svobody je jako mandloň – navnadí a okouzlí nás svými čarokrásnými květy v době, kdy ostatní stromy ještě spí. Svoboda sama je potom spíše mandlí – je opatřena tvrdou slupkou zodpovědnosti a zdravého sebevědomí, kdo ji však rozlouskne, pochutná si na sladkém jádru.“ Tak volbu vysvětluje Helena Prokešová. „Navíc jsou mandloně odolné vůči suchu a na Mikulovsku se dříve pěstovaly“, dodává.

0K6A4743 0K6A4799 0K6A4737

Během dalších tří let plánuje okrašlovací spolek ve spolupráci se Správou CHKO doplnit alej na celkový počet asi dvou stovek stromů a péčí o nově vzniklé cesty i trávníky vytvořit nový krásný kout u Mikulova, kam lidé budou chodit za kouzelnými květy, stínem stromů i sladkými jádry mandlí.

foto: Kryštof Chytrý/Okrašlovací spolek Mikulov

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt