Lužní biotopy

Neobvykle vysoká druhová bohatost lužních biotopů je způsobena mnoha faktory – mj. vysokou primární produkcí, která je srovnatelná s tropickými deštnými pralesy, a širokou škálou ekotonálních stanovišť. V různých typech biotopů, od hlubokých slepých ramen, přes tok řeky, periodické tůně, osluněné i zastíněné mokřady až po písčité hrúdy, lze nalézt stovky druhů organismů. Vždyť jen jediný mohutný soliterní dub letní může hostit až několik set druhů bezobratlých živočichů!

V jarních periodických tůních se dosud vzácně objevují listonoh jarní (Lepidurus apus) a žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii). V těchto tůních se také vyvíjí mnoho druhů bezobratlých živočichů, kteří v dospělosti žijí suchozemským způsobem života. Jsou to chrostíci, pošvatky, jepice, vážky i návštěvníkům lužních lesů dobře známí komáři rodu Aedes. V periodických tůních prodělávají vývoj obojživelníci. Z území chráněné krajinné oblasti Pálava je jich známo 11 druhů, mezi nimi i kriticky ohrožený skokan krátkonohý (Rana lessonae) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Hojná je rosnička zelená (Hyla arborea). Na stromech rostoucích na březích Dyje i kanálů lze také již pravidelně nalézt ohryzy bobra evropského (Castor fiber), který se postupně rozšířil z Rakouska až na jižní Moravu. Na stejných místech lze potkat další kriticky ohrožené mlže a ryby: velevruba malířského (Unio pictorum), drska menšího (Zingel streber) a drska většího (Zingel zingel).

2013-06-16_05Lužní biotopy hostí specifickou garnituru ptačích druhů. Hnízdí zde vzácní dravci luňák hnědý (Milvus migrans), luňák červený (Milvus milvus) i orel mořský (Haliaeetus albicilla), který pod Pálavou ve větších počtech přezimuje. Mezi význačné ptáky dyjské nivy patří cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), velmi hojná je žluva hajní (Oriolus oriolus) i lejsek bělokrký (Ficedula albicollis).

Je-li řeč o lužním hmyzu, nesmíme zapomenout na střevlíka Carabus clathratus, který je vázan výhradně na ekotonální stanoviště lužních mokřadů. Zaplavované biotopy v Podyjí jsou jeho jediným místem výskytu v České republice. Z bezobratlých živočichů se zde vyskytují další význačné druhy, jakými jsou oblovka velká (Cochlicopa nitens), skákavka mravenčí (Myrmorachne formicaria) a tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). Hlavaté vrby v NPR Křivé jezero hostí vzácného brouka, vázaného svým vývojem na dutiny listnatých stromů, páchníka hnědého (Osmoderma eremita s.l.). Za zmínku určitě stojí výskyt mravence Liometopum microcephalum, který si staví hnízda v kmenech mohutných dubů letních. Původem jde o jihoevropský druh, který ale na jižní Moravě dosahuje zřejmě nejvyšších početních stavů v rámci celého svého areálu.

 

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt