Správa CHKO Pálava >> Správa informuje >> Tiskové zprávy >> Na Dunajovických kopcích zamezíme jízdám na motocyklech a čtyřkolkách

Na Dunajovických kopcích zamezíme jízdám na motocyklech a čtyřkolkách

26.2.2021

Národní přírodní památka Dunajovické kopce je lokalitou, kde díky spojení přírodních hodnot a kulturního dědictví vznikl neobyčejně zajímavý a přitažlivý kout krajiny.

„Na jedné straně se zde až do dnešních dní zachovaly reliktní druhy rostlin, jako jsou katrán tatarský, pelyněk Pančićův a další, díky nimž můžeme pomyslně nahlédnout do různých historických období vývoje naší krajiny (poslední doba ledová, doba raně poledová) [1], na straně druhé byl nevysoký hřeben Dunajovických kopců odpradávna místem využívaným lidmi. Lidé zde čile hospodařili – obdělávali ornou půdu a vinice, pěstovali ovocné stromy, pásli dobytek, kosili trávu na seno [2], díky čemuž se udržel otevřený charakter lokality, který je zásadní pro mnohé ohrožené druhy živočichů, ať už bezobratlých (např. tesařík Cardoria scutellata a nelétavý kozlíček Dorcadion aethiops [3]) nebo obratlovců (např. vlha pestrá a dudek chocholatý). Dunajovické kopce tak představují přírodně nesmírně cenné území národního významu, kde pro zábavu v podobě terénní jízdy na motocyklech a čtyřkolkách není místo,“ charakterizuje lokalitu Helena Prokešová, garantka NPP Dunajovické kopce z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Dunajovické kopce

„Místo však má také svou kulturní hodnotu, která se vztahuje především ke kopci zvanému Rochusberg. Na jeho vrcholu stávala v 17. a 18. století viniční kaple sv. Rocha, která měla pro tehdejší obyvatele Dolních Dunajovic velký duchovní význam. Několikrát do roka k ní putovala procesí a konaly se zde bohoslužby. Po zákazu těchto procesí v období josefínských reforem byla sice kaple do poslední cihly rozebrána, Dunajovičtí však na vrcholu Rochusbergu vystavěli alespoň kříž a k místu v modlitbách směřovali i nadále. Dnes odkazuje na někdejší náboženskou hodnotu Rochusbergu tzv. „Kaple cestou“, která symbolickým umístěním pěti objektů mobiliáře běžné kaple – schodů, lavice, ambonu, klekátka a kříže – nabádá putující, aby se při cestě vzhůru na chvíli zastavili, rozhlédli se do krajiny a nechali na sebe působit atmosféru tohoto místa. A k tomu je samozřejmě ideální ticho a nerušený klid, bez burácejících motorů,“ doplňuje Josef Šuba, historik Regionálního muzea v Mikulově a zastupitel v Dolních Dunajovicích.

Stále se zvyšující intenzita jízd motorových vozidel přímo v srdci Dunajovických kopců se nelíbí ani obyvatelům Dolních Dunajovic. „Dunajovičtí mají k lokalitě silný citový vztah. Mnozí na úpatí kopců obhospodařují své vinohrady, jiní sem chodí na vycházky, myslivci se zde zase starají o zvěř. Pro všechny skupiny obyvatel je tento způsob využívání Dunajovických kopců velmi obtěžující. V loňském roce situace dospěla tak daleko, že byla už neúnosná. Snahu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR zamezit tomuto nešvaru jsme proto přivítali s povděkem,“ vysvětluje Josef Hasník, starosta Dolních Dunajovic.

„Z výše uvedených důvodů jsme se rozhodli, že se na nelegální jízdy motocyklů, čtyřkolek a jiných motorových vozidel, která nemají oprávnění k vjezdu, v národní přírodní památce Dunajovické kopce zaměříme a budeme je důrazně postihovat. Obec v nejbližší době nainstaluje dopravní značky se zákazem vjezdu a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR bude ve spolupráci se Stráží přírody a Policií ČR dbát na jejich dodržování,“ uzavírá Helena Prokešová.

tisková zpráva ke stažení včetně fotografií ZDE

Kontakty

Mgr. Helena Prokešová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, garantka NPP Dunajovické kopce, tel.: 731 679 942, email: helena.prokesova@nature.cz
Mgr. Josef Šuba, Regionální muzeum v Mikulově, historik, tel.: 727 955 992, e-mail: suba@rmm.cz
Mgr. Josef Hasník, Obec Dolní Dunajovice, starosta obce, tel.: 724 165 453, e-mail: starosta@dolni-dunajovice.cz

Poznámky:

[1] Katrán tatarský a pelyněk Pančićův jsou druhy otevřených suchých stepí, v jihomoravské krajině zažívající optimum snad během poslední doby ledové. Mandloň nízká je lemový druh, který potřebuje kontinuum lesní nebo alespoň křovinné mozaiky. Bažanka vejčitá a srpice karbincolistá jsou druhy reliktní mezické lesostepní krajiny, jež byla ve střední Evropě hojně rozšířená v době raně poledové.

[2] Od zemědělského hospodaření se začalo ustupovat až během druhé světové války a po ní se tato situace dále prohlubovala – následovalo vysídlení původních obyvatel a později kolektivizace a mechanizace zemědělství. Plošné hospodaření se však do jejich zvlněné krajiny nehodilo, a proto zde zůstal poměrně rozlehlý kus spontánně zarůstající přírody, kde nám na historické hospodaření zbyly už jen do krajiny vepsané vzpomínky – pozůstatky „na motyku“ obdělávaných terásek, reliéfy úvozových cest nebo ovocné stromy roztroušené po obvodu zaniklých políček.

[3] Vzácní brouci kozlíček Dorcadion aethiops a tesařík Cardoria scutellata jsou vázáni na místa s řídkými trávníky a obnaženou půdou. Tato stanoviště zde jednak vznikají „přirozeně“ erozí prudkých teras Velké Slunečné a sešlapem při pohybu návštěvníků, jednak je vytváříme pomocí pastvy a řízeného podmítání a narušování drnu.

Správa CHKO Pálava

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt